THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nová deska DÖDSRIT je tvrdá na obalu a křehká uvnitř. Začátek může působit jako naprosto klasický, zatvrzelý blackmetalový kolovrátek, který nehodlá nikam uhnout. Nastartovaná dvojšlapka, repetitivní melodické riffy. Sever. Konkrétně Švédsko. Je to ale jen krusta, která se záhy začíná rozpouštět v mnohem košatějších kompozicích, ve kterých se střídají epické vzorce bez vokálů a crustové nájezdy s přímým tahem na branku. Eponymní debut před rokem vyšel na labelu Alerta Antifascista Records, po novince, jež následovala s více jak ročním odstupem, sáhli Prostheticrecords. Na projekt jednoho kluka ze severu celkem zajímavý start.
Za celým projektem stojí Christoffer Öster, někdejší kytarista švédských TOTEM SKIN a tím se ledasco vysvětluje. Za prvé, všichni tady víme, že Švédi skoro ani neumí dělat špatnej metal. Zde se navíc kloubí blackmetalová zima a crustová tradice ze země s nejsilnější scénou. Za posledních pár let jsem slyšel celkem dost kapel, které se snažily mísit švédský crust a black metal, ale nikdy nebyl výsledek tak soudržný a rozmanitý současně. Částečně to připočítávám tomu, že všechny nápady pocházejí z jednoho mozku, který měl dopředu jasno, co a jakým způsobem chtěl říci. Není tu diskuze. Není tu kompromis. Album má tři čtvrtě hodiny a obsahuje jen čtyři skladby. A co?
Jestli je v něčem „Spirit Crusher“ opravdu výjimečný, tak v tom, jak uvěřitelně reprezentuje žánry, ze kterých je složen. Blackmetalový kabát mu nikdo neodpáře, pod ním tluče poměrně citlivé a trochu rozervané srdce. Stačilo by vlastně jen lehce počudlit zvuk kytar a máme tu epické emíčko. Tato tvář je mnohem patrnější v poslední čtvrtině alba, na počátku se vlastně jen schovává za tvrďáckou masku z černokovu. Pokud máte rádi sever, ať už v jakémkoliv žánru, neměli byste DÖDSRIT minout.
Nejlepší spojení black metalu, crustu a srdíčka poslední doby.
8 / 10
Christoffer Öster
- všechno skoro
Jelle
- baskytara
Brendan Duffy
- bicí
Geor
- kytary
1. Aura
2. Ändlösa adror
3. A Drowning Voice
4. Spirit Crusher
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.